Naděje

Tak začínám svůj blog a doufám, že budu schopen do něho psát věci, které budou stát za přečtení. Píšu ho tedy s nadějí. Naděje je nezbytná pro náš život, přestože si to často neuvědomuje. Definice pekla je místo beznaděje. Když procházíme těžkostmi, žijeme nadějí, že bude lépe. Pokud se nám tomu nepodaří uvěřit, propadáme zoufalství a potřebujeme, aby nám někdo další vlil do srdce alespoň špetku naděje. Paul Simon má jednu písničku o naději, kterou nazval "Vlak v dáli" (Train In The Distance). Je to pěkné přirovnání pro naději. I v češtině spojujeme naději či beznaděj s vlakem. "Ujel mu vlak" označuje člověka, který je ponechán bez valných vyhlídek na změnu k lepšímu. "Naskočit do toho správného vlaku", zase znamená vydat se na cestu ke kýženému cíli. Někdy doufáme, že v našem životě někdo "nad námi" přehodí výhybku a my se vydáme jiným směrem. Teď už k té písničce. Zpívá se v ní:

"The thought that life could be better
Is woven indelibly
Into our hearts
And our brains"

Můj volný překlad zní:
"Naděje, že život může být lepší, je nesmazatelně vepsána do našich srdcí i mozků."

Kde jsme vlastně vzali naději? Co nás opravňuje k doufání v lepší zítřky? Neprocházíme snad nesčetnými cykly, kde, řečeno spolu s cimrmany, "okamžiky očekávání se střídají s okamžiky zklamání"?
Křesťané spojují naději se Stvořitelem a Spasitelem. Svět nevznikl náhodou, je dílem Všemohoucího, pečujícího a slitovného Boha - svět je tedy, řečeno slovy jednoho teologa, "v dobrých rukou". A Spasitel přišel, aby to natřel zlu a zkáze v každé podobě. Čekáme na jeho návrat, kdy už nebude na světě místo pro nic, než pro Boží spravedlnost. Jeho návrat a uvedení věcí do pořádku, je naší nadějí i v nejtemnějších chvílích. To, co dokáže s celým světem, dokáže i v životě každého z nás. Jitka Nováčková to napsala v jedné své básničce, kterou zhudebnila skupina Po kapkách (stojí za pozornost na http://pokapkach.czweb.org)

"Někdy mi Pane z dnů, které mi dáváš,
zůstanou jen střepy.
Nesmím zapomínat,
že Ty jsi hrnčíř,
který dá mou vázu - tedy dnešní den,
zase do pořádku..."

V době ekonomické krize je poptávka po naději. Dají nám ji ekonomové, politici, podnikatelé? Kéž by! Kéž by to byla dobrá naděje, která je založena na pravdě. Bible povzbuzuje křesťany, že jejich naděje není marná: naděje neklame, neboť Duch svatý byl vylit do srdcí věřících. Bůh v nás je potvrzením naší dobré, neklamné naděje na dobrý konec všeho lidského. Dobrý konec pro ty, jejichž život svědčí o tom, že se připravují na návrat Spasitele.
V Kristu je pravá, neklamná naděje. Chvála Bohu!